Být sami a přesto spolu. Nosit si domov v srdci. Mezi samotou a osaměním je asi stejný rozdíl, jako mezi oceánem a pouští. Mít v životě někoho, díky komu nebudete nikdy sami, i když se ocitne na tom nejodlehlejším místě na světě. Lásku, přítele, kamarádku, rodinu, spřízněnou duši.
 
Najít ten pocit a nechat si s ho prostoupit celým tělem. Pamatuj si ho! Ulož ho na to nejbezpečnější místo a vracej se k němu, kdykoliv budeš mít pocit, že na tvou duši sedá smutek temný, jako ta nejčernější noc.
 
Nejsi sám!
Jsme spolu, i když jsme sami.
 
─ autor Dorota Šebková